ROZHOVOR s Pavlem Moulisem ze Záchranné stanice Rokycany: Odchytávali jsem i 13 zmijí z šachty s vodoměry

Ilustrační foto
Autor: Zoologická zahrada Hodon...

Záchranná stanice živočichů v Rokycanech je součástí Národní sítě záchranných stanic a působí vedle domovského okresu i na Berounsku. Město Beroun s ní dlouhodobě spolupracuje a finančně ji podporuje. Letos na její činnost věnovalo vedle stálého ročního příspěvku i finanční dar z výtěžku nákupu knížek pro prvňáčky ve výši 15 tisíc korun. O zraněná volně žijící zvířata se zde starají již 35 let a za rok jich v průměru ošetří přes pět set. O její činnosti jsme si povídali s Pavlem Moulisem, který rokycanskou záchrannou stanici při ZO Českého svazu ochránců přírody vede od jejího založení.

Která zvířata a proč se do záchranné stanice nejčastěji dostávají?

Z osmdesáti procent se jedná o ptáky, zejména kosy, sýkorky, poštolky, vlaštovky, jiřičky, žluny, sovy i strakapoudy, z nichž polovinu tvoří mláďata, zastoupena je také lesní zvěř. Zranění jsou nejčastěji způsobena nárazy do překážek všeho druhu, ať už jsou to střety s dopravními prostředky a prosklenou plochou, zásahy elektrickým proudem, zamotáním do sítí, oplocenek, plotů, zábran, či rybářských vlasců, zde jsou ohroženy především vodní ptáci, například labutě. Když najdete malého ptáčka na zemi, stačí ho vyzvednout na bezpečnější místo, rodiče se o něj už postarají. Až na malé výjimky ptáci nemají čich, ale naopak u savců se na mláďata nesahá a je lepší nás informovat.

Mohl byste ve stručnosti vaši práci představit? Kdy máte nejvíce napilno?

Nejvíce nálezů máme od dubna do srpna. Spolupracujeme s myslivci a veterináři a máme kontakty i na chovatele. Ne všechny živočichy se podaří zachránit, někdy jsou zranění natolik vážná, že buď uhynou nebo se již nemohou vrátit zpět do přírody. Tito jedinci pak zůstávají v chovných zařízeních k umělému odchovu mláďat. Tato práce je časově náročná, mláďata dokrmujeme speciální směsí několikrát denně. Za dobu své existence stanice zachránila a odchovala tisíce živočichů, kteří posílili populace v přírodě. Každé zvíře, které se vrátí zpět do svého přirozeného prostředí, ať je to malý vrabec nebo velký sokol, je pro nás úspěch. Nedávno se nám podařilo vypustit například dravce luňáka červeného.

Péče o zvířata je sice hlavní částí naší práce, ale zdaleka ne jediná. Na jaře s dobrovolníky sbíráme odpad, o něž by se mohla zvířata zranit. Každý rok odvezeme z přírody několik pytlů. Vyvěšujeme také na různých místech budky pro ptáky, odhaduji, že už jich bylo okolo tisícovky. A hodně času věnujeme přírodovědně-vzdělávacím aktivitám pro děti, pořádáme pro ně různé přednášky nebo letní tábor.

S jakými kuriózními případy jste se při své práci setkal?

Jsme národ chovatelů, takže oznámení se týkají i opic, leguánů, chameleonů či hadů. Odchytávali jsme dvou a půlmetrového hroznýšovce, na něhož pán narazil při hrabání sena, dalšího hada měla paní stočeného na židli v kuchyni, tak ho jen přiklopila kbelíkem a volala k nám o pomoc. Leguána Oskara, který sešplhal z patra domu a koukal nebo možná i děsil lidi na ulici, jsme úspěšně vrátili majiteli. Chytali jsme rysa, malé odrostlé kotě, kterého poranil pes.

Dostáváte se při záchraně živočichů do nebezpečných situací?

Když nás lidé zavolají, vždy musíme případ vyřešit, i když je to nebezpečné. Problematičtí jsou jezevci, mají trochu jiné zuby než psovitá šelma a obrovský stisk v čelistech. Na to je potřeba dávat pozor, klidně by vám dokázali rozdrtit prst. Volavky zase útočí na oči, jsou nebezpečné, když třeba venčíte psa. Vzpomínám si, jak v jednom zemědělském družstvu šla paní na odečty vodoměrů a na místě narazila na 13 zmijí. Bylo to na jaře, zmije napadaly do šachty a nezbylo nic jiného než je všechny odchytit a vypustit na svobodu.

Záchranná stanice živočichů Rokycany, vedoucí Pavel Moulis, tel.: 603329922, https://csop.erc.cz. Podpořit činnost záchranné stanice můžete odesláním dárcovské sms ve tvaru: DMS ZVIREVNOUZI ROKYCANY na telefonní číslo 87777. Cena DMS je 30 Kč. Finanční dary můžete poslat i na číslo účtu 33 55 33 22/0800 v. s. 2901.

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele z Radničního listu - měsíčníku města Berouna, titulek je redakční, foto ilustrační.