ROZHOVOR: Zálohování problém s volně pohozeným odpadem rozhodně nevyřeší, míní starostka Berouna

Ilustrační foto
Autor: Pexels

Záměr ministerstva životního prostředí na zálohování PET lahví a plechovek vyjde na více něž 5 miliard a provoz bude stát až 2 miliardy ročně. Investice ale nezaručuje splnění všech cílů na třídění veškerého odpadu. Navíc povede k výraznému zdražení poplatků za odpad. Lidé přijdou o současný komfort třídění a budou muset skladovat prázdné PET lahve a plechovky a vozit je do obchodu nebo na benzinové stanice. Proti zálohování se vyjádřila řada organizací, jako Svaz měst a obcí ČR, Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy, Asociace malých a středních podniků, a dokonce i některá ministerstva. Na nevýhody zálohování upozorňuje také starostka města Beroun Soňa Chalupová. Zmiňuje například vyvedení nejcennějších materiálů z tříděného odpadu z rukou měst. Jaké další problémy zálohování přinese městům a obcím, se dozvíte v rozhovoru se starostkou.

Jak zálohování ovlivní města a obce?

Podle zákona jsou města a obce původcem a vlastníkem odpadu. V případě zálohování by z šedých a žlutých kontejnerů zmizely plechovky a PET lahve, které jsou nejhodnotnějším odpadem. Jejich prodej částečně platí svoz tříděného odpadu, díky tomu je cena svozu nižší. PET lahve a plechovky se totiž dobře recyklují a mají široké využití oproti ostatním materiálům, jako například igelitové sáčky, které jsou v podstatě nerecyklovatelné. Nápojářské společnosti si hodnotu těchto materiálů uvědomují a nejspíš proto o ně jeví takový zájem.

Kolik bude stát zavedení povinného zálohování a vybudování sběrné sítě?

Je zcela bez diskuse, že zálohování bude ekonomicky, ale i ekologicky velmi náročné. Ministerstvo chce zálohováním splnit požadavky EU na třídění odpadu. Jenže už nyní v oblasti PETu tyto podmínky splňujeme a budeme plnit i v dalších letech. Pokud se podíváme na čísla, tak už v současné době vytřídíme zhruba 43 tisíc tun PET lahví ročně, přičemž cíl pro rok 2029 je 48 tisíc tun. Bavíme se tak o rozdílu 5 tisíc tun.

To není velké číslo, takže abychom splnili cíle EU, investujeme 5 miliard na zavedení systému a provoz bude stát až 2 miliardy. Jde tedy o splnění rozdílu pouhých 5 tisíc tun za 15 miliard korun, a to pouze za PET lahve a plechovky. Poměr cena výkon mi tak připadá absurdní. Za tyto peníze je možné pořídit moderní třídící linky pro celou republiku, které vyřeší třídění pro všechny materiály.

Jak se zálohování dotkne konkrétně Berouna?

Podobně jako v ostatních městech a obcích dojde k narušení zavedeného systému třídění odpadu. Beroun má navíc systém třídění door-to-door. Rodinné domy tak mají vlastní nádoby na tříděný odpad. Od zavedení door-to-door v roce 2021se za jeden rok zvýšila vytříděnost o 5,5 % v roce 2022. Ve stejném roce došlo navíc k významnému poklesu množství směsného komunálního odpadu o 62 kg na obyvatele. U rodinných domů jsme tak dokonce mohli snížit frekvenci svozu směsného odpadu. Zálohování by ale tento proces zvrátilo. Objem PET lahví by se snížil a v souvislosti s tím i příjem z jejich prodeje. To zkrátka bude znamenat, že města a obce budou nuceny zvýšit poplatky za odpad a zároveň budou zmařeny miliardové investice do již zavedeného a osvědčeného systému třídění.

Ministerstvo navrhuje pro města a obce kompenzace za negativní dopad zálohování. Myslíte si, že budou dostačující?

Města a obce v celé republice se mají dělit pouze o 15 % z vybraných záloh za nevrácené PET lahve a plechovky. Jedná se tedy o peníze za to, co lidé nevrátí zpátky do obchodů, a to rozhodně stačit nebude. Pokud budeme mít stejný přístup k vracení láhví do obchodu jako k třídění, tak kompenzace budou zanedbatelné. Jejich vyplácení má být navíc maximálně po dobu pěti let, takže o tyto prostředky dřív nebo později přijdeme.

Co je tzv. operátor, který bude systém zálohování spravovat?

Bude se jednat pouze o jednu společnost založenou nápojáři. Z operátora se v podstatě stane monopolní majitel nejcennějších surovin odpadového hospodářství. Cena vytříděného PET materiálu se dlouhodobě pohybuje kolem 10 tisíc korun za tunu. Při současném třídění 43 tisíc tun se tak jedná o půlmiliardový byznys, což je už velmi zajímavé číslo.

Kolik zaplatí lidé v obchodech za zálohování?

Ministerstvo tvrdí, že občany bude stát pouze cenu zálohy. To je nesmysl. Z marketingového hlediska to zní dobře, ale v praxi tomu tak nebude. V první řadě zálohování výrazně ovlivní příjmy na provoz odpadového hospodářství měst a obcí. Obchody a nejspíš i benzínky budou muset uzpůsobit prodejny a nakoupit automaty pro skladování použitých lahví. Nápojáři se zálohováním vymaní z příspěvku odpovědnosti a navíc jim klesnou výrobní náklady. Pochybuji, že se do cen nápojů promítne to, co oni ušetří. Lidé to zkrátka někde zaplatí. Miliardy, které bude zálohování stát, se prostě někde musí vzít.

Myslíte si, že povinné zálohování PET lahví a plechovek povede k plnění evropských cílů v třídění odpadu?

Nemyslím si, že je nutné zavádět povinné zálohování. Zálohování řeší pouze PET lahve a plechovky od výrobců nápojů, nic jiného. Navíc si neporadí ani s PET lahvemi od mléka nebo džusů. Abychom splnili cíle EU musíme řešit veškerý odpad, tedy i sklo, papír, kovy nebo dřevo. To vyžaduje komplexní přístup. Měli bychom se soustředit na zlepšení současného systému třídění třeba rozšířením sítě moderních třídících linek. Například linka OZO v Ostravě je schopná z odpadu vytřídit PET lahve a plechovky s účinností více než 95 %. To mi připadá úžasné, navíc by se jednalo o levnější řešení, než je zálohování.

Jak dobře Češi třídí v poměru se zeměmi EU?

Už v roce 2021 byli Češi na sedmém místě v recyklaci mezi zeměmi Evropské unie.

V roce 2022 třídily tři čtvrtiny lidí, přičemž v průměru každý z nás odnesl do sběrných nádob zhruba o 6 kg odpadu více než v roce 2021. To jsou skvělé výsledky a jsem ráda, že jsou lidé důslední a svědomití. Skvělých výsledků ale dosahujeme jen díky snadné dostupnosti, správnému nastavení systému a zodpovědnému přístupu lidí, kteří mají nádoby na tříděný odpad téměř na každém rohu.

Vyřeší zálohování problém s volně pohozeným odpadem tzv. littering?

To zálohování rozhodně nevyřeší. Pohozené PET lahve a plechovky tvoří jen malý zlomek z pohozených odpadků. Těmi jsou především nejrůznější sáčky, tenké obaly, nedopalky apod. Zkrátka jde o odpad, který nelze opětovně využít a nemá prakticky žádnou hodnotu. Nicméně i o tento odpad se musíme postarat z rozpočtu města, ve kterém bude kvůli zálohování méně peněz.

Zmínila jste také ekologickou stránku zálohování, co jste tím přesně myslela?

Je nutné se zamyslet nad zátěží, kterou přinese i v tomto ohledu. Spotřeba elektrické energie zálohovacích automatů se bude rovnat spotřebě 6 300 obyvatel a zvýší se i spotřeba plastových pytlů o dalších 12,5 milionů kusů za rok. Natož pak emise z aut, co budou lahve a plechovky převážet. Není to zbytečné?

V řadě zemích už zálohování úspěšně zavedli, neměli bychom se jimi inspirovat? Nebo se můžeme inspirovat zeměmi, které zálohování odmítly. Mám na mysli třeba Francii. Podle Francouzů přinese zálohování víc praktických nepříjemností než přínosů pro ekologii. Náklady by vedly k řadě ekonomických problémů. Řekla bych, že tyto argumenty jsou platné i pro nás.

Je pro vás povinné zálohování překvapující krok ze strany ministerstva životního prostředí?

V podstatě ano. Ministerstvo životního prostředí bylo dlouhá léta proti zálohování.

Ještě v roce 2019 si nechalo vypracovat studii od Centra ekonomických analýz a ta zálohování nedoporučila. Zálohování nezaručuje úspěch v třídění a plnění cílů EU.

Vlastně ani nemůže, řeší jen PET lahve a plechovky od výrobců nápojů Ministerstvo změnilo postoj až s příchodem Mariana Jurečky. Ten zálohování jednoznačně propagoval a na něj navázal i nynější ministr Petr Hladík. Jeho cílem je zálohování prosadit za každou cenu, a to i přes velký odpor veřejnosti i odborných organizací. Celkem se proti návrhu sešlo přes 700 připomínek různých organizací i ministerstev. Skoro to vypadá, jako kdyby byl ministr sám proti všem. Podobně na sílu totiž prosazuje i vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Nabízí se tak otázka, jestli se ministr bezmyšlenkovitě nesnaží plnit body předvolebního programu. Zálohování zkrátka nedává smysl, zavadí všem nepříjemné povinnosti. Tímto krokem ministerstvo lidem říká, že to, co jsme doposud dokázali, bylo naprosto zbytečné.

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele z Radničního listu - měsíčníku města Berouna, titulek je redakční, foto ilustrační.